Nechci vzdát! Pcheng Šuaj oponovala lékařům, ale kurt nakonec opustila na vozíčku

Dnes 07:26 - New York

Pcheng Šuaj bojovala o postup do finále US Open doslova s vypětím všech sil. Odmítala rady lékařů, aby ukončila zápas, a nakonec se z dvorce Arthura Ashe dostala v slzách a na vozíčku. „Řekla jsem, ne, ne a ne. Nechci vzdát. Chci to ještě jednou zkusit,“ stála si za svým, ale přesto nakonec musela ve druhém setu vzdát kvůli křečím a vyčerpání z horka. Z postupu do finále US Open se tak může radovat Dánka Caroline Wozniackou.

Číňanka Pcheng Šuaj skončila v semifinále US Open s Dánkou Caroline Wozniackou na kolečkovém křesle.

Robert Deutsch, Reuters

Osmadvacetiletá Číňanka poprvé potřebovala ošetření za stavu 3:4 pro Wozniackou a 30:40 při podání dánské hráčky. Kvůli křečím zůstala stát u zadní bariéry kurtu a s pomocí odešla do šatny. Po deseti minutách se vrátila, přestože od doktora slyšela, že nevypadá dobře a nebude schopna pokračovat.

Hrála při svém sedmatřicátém startu první grandslamové semifinále a cítila šanci dojít ještě dál. Proto se na kurt vrátila. „Věděla jsem, že nevydržím moc dlouho, ale musela jsem to zkusit a jít znovu bojovat," řekla Pcheng Šuaj.

Po návratu dokonce vyhrála dva míče, ale po šesti výměnách znovu zkolabovala. Klekla si, pak odpočívala na boku. Zmatená a vysílená si ani nepamatovala, zda rozhodčí řekla, že vzdává, nebo to jen odkývala. „Nepamatuji se na to, protože jsem měla křeče a ztěžka se mi dýchalo," popsala.

Po odpočinku přišla 39. hráčka světa na tiskovou konferenci čtyři hodiny po zápase. „Vím, že jsem chtěla dál hrát, ale tělo toho nebylo schopné," litovala.

Pcheng Šuaj byla překvapením turnaje. Před US Open nepřešla ve dvouhře na grandslamu osmifinále, ale v New Yorku hrála výborně. „Odnesly" to mimo jiné světová čtyřka Agnieszka Radwaňská z Polska a patnáctka Lucie Šafářová. „Mám za sebou skvělé dva týdny, hrála jsem opravdu moc dobře. Ještě si možná musím více věřit, což mi dodá energii. Získala jsem tady hodně zkušeností," uvedla Číňanka.

Tenis hraje od osmi let díky strýci, ale ve dvanácti málem skončila. Po operaci vrozené srdeční vady ji držely nad vodou nejbližší. „Chtěla jsem to to vzdát a přestat hrát, ale trenér a rodiče mi říkali, ať bojuju dál a nevzdávám se," řekla.

Vlastní cestou, mimo čínský systém, se dostala mezi elitu. Ve dvouhře byla už čtrnáctá na světě a ve čtyřhře jako první Číňanka světovou jedničkou. Na otázku, zda je víc singlistkou, nebo deblistkou, jasně odvětila: „Jsem tenistka."